Untitled Document
list
     
 
napište svůj příběh  

Chcete-li se podělit o své zkušenosti, můžete nám poslat svůj příběh již dnes, stačí využít našeho formuláře.

A nemusí to být jen příběh, můžete poslat pár slov k zamyšlení, básničku, cokoli, čím byste pomohli návštěvníkům těchto stránek.

 
     
Vaše jméno / přezdívka

Místo pro Váš příběh

 

   

   
 
   
vaše příběhy
Na této stránce najdete obyčejná sdělení lidí, kteří se setkali s nadměrným strachem nebo smutkem zblízka. Jak jejich potíže začaly? Co je zhoršovalo? Kdy se rozhodli vyhledat pomoc a jaká byla jejich cesta ke znovunalezení radosti? Možná, že některý příběh pomůže i vám.  
   
doručené příběhy
  1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 - 9 - 10 - 11 - 12 - ... 90
 
4.12.2017 / Osamělá
V září mě z nevysvětlitelných příčin opustila jediná kamarádka. Pár dní totální deprese, pak jsem si ale uvědomila, že byl ten vztah stejně celý postavený na tom, že ona poroučela a manipulovala a já to tak nechala, protože jsem se nechtěla hádat na veřejnosti. Jenže jsem introvert, takže najít si jiného přítele je skoro stejně tak pravděpodobné jako že mi narostou křídla. "Dobrý" řekla jsem si, "nepotřebuju ji a zvládnu to sama." Jenže uplynuly tři měsíce, kdy jsem velmi tvrdě pracovala, z části proto, abych nemusela myslet na nic jiného a zčásti i kvůli tomu, že jsem ji chtěla ukázat, koho že to opustila tím, že budu mít v pololetí ten nejlepší prospěch ve škole. Jenže už nemůžu. Mám sice milující rodinu, jenže je pořád někde pryč a já jsem doma sama. Vlastně jsem sama pořád. Díky přísné výchově jsem neměla šanci si najít žádné kamarády, rodiče řekli uč se a já se učila. Nikdy jsem nemohla s kamarády ven a ani jsem nenavštěvovala žádné skupinové kroužky. Je mi 18 a nikdy jsem s nikým nechodila. A není to proto, že bych nebyla hezká, i přes silnou sebekritičnost si nemůžu nalhávat, že jsem ošklivá. Jenom mám díky silnému vlivu rodičů permanentní (a dobrovolné) domácí vězení. V pubertě mi z toho tak hrabalo, že se mi začalo dokonce líbit Stmívání a chodila jsem spát v pět ráno, protože upíři přece nikdy nespí. :/ Díky tomu jsem si vykoledovala lehkou dysfunkci štítné žlázy, protože se i přes mou bělostnou pokožku a zarudlé oči ukázalo, že přece jenom upír nejsem. ale teď už to fakt nedávám. Depresivní zima, já sama doma, nula kamarádů, totální absence mozkových buněk na matiku a jediný světlý bod je premiéra Star Wars. (nebýt toho posledního, už bych se asi zbláznila) Nevím, jak si najít kamaráda nebo prostě jak přijít do kontaktu s někým mimo rodinu a spolužáků ve škole, aniž by mě rodiče pořád kontrolovali. Je to děs.

2.12.2017 / Je to život?
Jak se mám vypořádat s ponížením? Jak? Poraďte mi prosím. Prosím, moc prosím :((((((((((((((

30.11.2017 / Je to život?
Všichni jsme tu k ničemu. Nemá to smysl. Jsme tu jen my slaboši, co nemáme odvahu a hledáme důvody, proč tu být.

29.11.2017 / Petr2
Nemám partnerku, přátele v tuto chvíli ani práci. Už mnohokrát jsem se zvedl ode dna, ale pomalu ztrácím sílu. Už mě to přestává bavit, kolikrát si říkám, proč existuju, co tady vůbec dělám.

24.11.2017 / Petr1
Ty kokote jeff millas jdi s půjčkami do prdele.

24.11.2017 / jeff millas
Potřebujete osobní a obchodní financování nebo investice bez stresu a rychlého schválení? Pokud ano, kontaktujte nás dnes, protože v současné době nabízíme úvěry s vynikající úrokovou sazbou 2%. Naše finance jsou bezpečné a bezpečné. Naše štěstí je naše síla. Úvěry ve výši € 5,000 - € 1,000,000.00 Euro a vouchery v současné době k dispozici Business, osobní, domácí, cestovní a studentské půjčky atd. Pro více informací zašlete podrobný návrh úvěru (výše úvěru a doba trvání) Ředitel úvěru (Jeffmichaelloanfirm@hotmail.com)

20.11.2017 / tragéd
proboha už chci zdechnout, to tu nemá cenu prostě. jediné co mi občas navrátí pocit štěstí je hulení trávy, jinak to tu je děs. rok od roku víc v piči vše, co mám dělat? práce na piču, kámoš tak jeden který furt nemá čas, ze všeho jsem tak unavený a přesto nechci jít spát. nechci zase probuzení do dalšího stejného dne. je to jako zaseklá gramofonová deska, v hlavě vztek, smutek, lítost, rezignace.... hniloba. chci se smazat z povrchu zemského... v mých 22 letech mám pocit že už tu jsem tak 5 let přesčas.

19.11.2017 / Petr1
Radim 1981: čerpat sílu z kamarádů? A co když člověk žádné nemá nebo ti kamarádi chtějí řešit pouze své osobní problémy?

16.11.2017 / TEREZA333
PRO ŽIVOT ...........ZDRAVÍM MŮŽEME POPSAT MÁM TEN POCIT TÉŽ ....................

16.11.2017 / Je to zivot?
Přeju to všem kdo to zvladli. Ja už nemám sílu. Začínám sepisovat co mě zasáhlo a ničí a co v mem životě bylo dobré. A pak se rozhodnu co dál. Nedávám to. Nemám to komu rict. Je to nad me sily. Jsem ničemná. Jsem k ničemu. Možná bych se měla rozhodnout bez ohledu na druhé. Je toho víc než dost. Vždyť každý se může rozhodnout podle svého. A nikdo mu to nemůže mít za zlý.

15.11.2017 / Radim 1981
Ahoj všichni, po rozvodu jsem začal brát AD, cesta v životě nějak skončila. Léčil jsem se Cipralexem a kombinoval to s psychterapii. Až na terapii jsem dokázat rozplést své myšlenky, vzorce myšlení, kŕivdy z dětství, méněcennosti, sebevědomí, vztah rodičů..... Dnes už to budou 4 měsice, co jsem AD vysadil, začal jsem pravidelně běhat, zdavě jíst, komunikuji s lidmi, usmívám se. Podlouchám relaxační muziku, vybarvuji relaxačni omalovánky. Jsem rád že jsem. Možná mě v životě dalši ataka čeka, ale nevzdam se. Všem moc přeju, aby se z této nemoci brzo dostali. Držte se, nepolevujte v boji, čerpejte sílu z přírody, kamarádů....každý může být šťastný. fruitgrower@seznam

13.11.2017 / Petr1
Asi špatná chemická rovnováha v mozku, k tomu stačí depresivní počasí, žádní přátelé, žádná pracovní perspektiva a deprese je na světě.

11.11.2017 / Je to zivot?
Zkraje letosniho roku se mi prihodilo neco, co me doslova paralyzovalo. Uz jsem se hrabala nahoru. Chodila jsem do fitka a po kazde takove aktivite jsem se citila fajn. Rikala jsem si: endorfiny. I ja se muzu citit dobre. Po tolika letech! Pak to prislo. Naraz. Necekala jsem to. Jako kdyz se nekdo stata o kytku, ktera odchazi a kdyz se zacne zelenat a nasazuje poupata, vezme srp a utne ji. Bylo to steasny. Pokousela jsem se to zmenit. Neslo to. Prestala jsem chodit cvicit. Ztratila jsem veskerou silu. Neslo to. Zacala jsem si davat sklenku. Ale neni to jeste tak hrozne. Nebo to jde tak plouzive ze uz ani nevnimaˇ jak hluboko jsem? Tuhle jsem jela autem a sama sebe presvedcovala “ nesmis nesmis”. Drzela jsem se volantu a rikala : to nesmis. Vecer usinam se sklenkou. Nedavno mi stacila jedna. Vcera jsem si uvedomila, ze dve jsou malo. Nevim co mam delat. Je mi psovsky mizerne

31.10.2017 / adu222@seznam.cz
Dobrý den, děkuji moc za Vaší odpověď, obracím se za vámi s dalším problémem, který mi doslova svírá žaludek po každé kdy na to pomyslím. Rozhodla jsem se pro maturitu z jednoho předmětu. Jak jistě každy vi, maturita je celkem stresová záležitost. Když jsme se meli hlásit, kdo z toho předmětu maturuje, ja se přihlásila spolu s lesem rukou ze třídy.Ucitel byl zaskočen a začal tim byt nervózní, hned mi odvětil ze na to nemam , co jsem se to rozhodla za hloupost. Myslim, ze se proste chce nějakého maturujiciho zbavit, aby měl méně práce.. je tam spoustu dalších kteří z toho mají čtyřky a neučí se, ja jsem pokaždé měla na vysvědčení 2. Našel si ve mně oběť, každou hodinu mi říkal že na to nemám, a já jen zakrývala tekoucí slzy. Dokonce jsme meli na ten předmět psát přijímací zkoušky nanečisto- národní srovnávací zkoušky. Ja si ho za kroužkovala, protoze mě baví, chci se mu nadále věnovat. On za mnou přišel a řekl mi , proc jsem to udělala, jak jsem se ja tam mohla přihlásit,že si o výsledcích promluvime před třídou po tom testu. S pláčem jsem se ze zkušebních testu odhlásila. Prosím moc, pomozte jak muzu vzdorovat něčemu takovému. Jsem dost citlivá a nesebevedoma, beru si vše k srdci a hroutim se z toho, nevim jak dal, co delat, kdyz ho vidim klepu se. Mimochodem, jeho druhy předmět , který učí je psychologie. Vidí ve mne tu bezmoc a tak mi pokaždé jeste přidá par schazovacich urážek. Cítím se jeste více k ničemu a ze nic neumim. Poraďte jak tomu předejít , aby me nechal na pokoji.

15.09.2017 / Camila Rodela
Jak mám svého manžela zpátky Byl jsem zraněn a srdce zlomené, když se před mým manželstvím před sedmi měsíci objevil velmi velký problém, mezi mnou a mým manželem. tak hrozné, že vzal případ k rozvodu. řekl, že nikdy nechtěl zůstat se mnou znovu a že už mě nemiluje. Takže vycucoval z domu a udělal mě a mé děti procházet silnou bolestí. Snažil jsem se všem možným prostředkům, abych ho vzal zpátky, po tom hodně prosil, ale to všechno neuskutečnil. Potvrdil, že se rozhodl a nikdy mě nechtěl vidět znovu. Jednoho večera, když jsem se vrátil z práce, potkal jsem svého starého přítele, který se zeptal svého manžela. Tak jsem mu vysvětlil všechny věci, a tak mi řekl, že jediný způsob, jak mám svého manžela vrátit, je navštívit kouzelník, protože pro něj opravdu pracoval. Takže jsem nikdy nevěřil kouzlu, ale neměl jsem jinou možnost, než abych následoval jeho radu. Pak mi dal e-mailovou adresu kouzelníka, kterého navštívil. ogagakunta@gmail.com. Takže následujícího rána jsem poslal e-mail na adresu, kterou mi dal, a kouzelník mě ujistil, že budu druhý den vrátit mého manžela. Co úžasné prohlášení !! Nikdy jsem nevěřil, takže mluvil se mnou a řekl mi všechno, co potřebuji udělat. Pak příštího rána, tak překvapivě, můj manžel, který mě nezavolal za posledních 7 měsíců, mi dal výzvu, aby mi informoval, že se vrací. Tak úžasný!! Tak se vrátil tentýž den, s velkou láskou a radostí, a omluvil se za svou chybu a za bolest, kterou způsobil mně a mým dětem. Od té doby byl náš vztah nyní silnější než jak to bylo předtím, pomocí kouzelníka. Takže já vám poradím tam, pokud máte nějaký problém kontakt ogagakunta, dávám vám 100% záruku, že vám pomůže .. Pošlete mu e-mail na adresu: ogagakunta@gmail.com nebo zavolejte a co ho napište na +2348069032895

 
 
1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 - 9 - 10 - 11 - 12 - ... 90
 
   
©deprese.com
 
 
Vlastník a provozovatel stránek:
Designuj! s.r.o.

Autoři textů:
Na tvorbě těchto stránek se podílejí lékaři ze specializovaných pracovišt, zejména z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Brně - Bohunicích, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni, Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, z Psychiatrického centra Praha a další.
Autoři rozhovorů: Dr. Marie Retková,
Mgr. Hana Šimková, Dr. Allan Gintel.