Jednotlivé typy úzkostných poruch
KDYŽ STRACH VÍTĚZÍ
STANE SE VÁM, ŽE VÁS V BĚŽNÉ SITUACI PŘEPADNE NEZVLADATELNÁ ÚZKOST? BOJÍTE SE STÍSNĚNÝCH PROSTOR, VÝŠEK NEBO TŘEBA PAVOUKŮ? MÁTE POCIT, ŽE MUSÍTE UTÉCT DOMŮ NEBO DOKONCE UŽ Z DOMU ANI NEVYCHÁZÍTE? HRŮZA JE TAK VELIKÁ, ŽE SE BOJÍTE O SVŮJ ŽIVOT? STRACH PŘICHÁZÍ STÁLE ČASTĚJI A BRÁNÍ VÁM V NORMÁLNÍM ŽIVOTĚ? VÁŠ ROZUM ŘÍKÁ, ŽE SE NIC VÁŽNÉHO NEDĚJE, ALE PRO VÁS TO NEZNAMENÁ ÚLEVU?
JEDNOTLIVÉ TYPY ÚZKOSTNÝCH PORUCH A JEJICH ČETNOST
- Agorafobie (výskyt u 2,9-6,7% populace celoživotně, více ženy) – strach z otevřených prostranství, cestování, vstupování na veřejná místa… (nemožnost úniku), je jen zřídka léčená, často chronifikuje, někdy je popisována jako důsledek panické poruchy (viz níže), bývá spojená obavou z určité konkrétní situace/události, která první projevy vyvolala. Chorobný strach z otevřených prostranství popisoval již Hippokrates, agorafobie (agora = řecky tržiště, fobie = strach, ale i Fobos – bůh strachu) pochází z roku 1871 od Westphala
- Sociální fobie (výskyt 13% populace, symptomy najdeme u více než 50% exponovaných) – bývá omezena na konkrétní situace: obava je buď konkrétní (mluvení na veřejnosti, s opačným pohlavím, zčervenání…) nebo difúzní (vše mimo známé prostředí), zde může mít dobrý vliv psychoterapie i nácvikové metody.
- Specifické fobie – jsou omezené na určité situace (tma, létání…) nebo objekty (zvířata, z nákazy…), tyto potíže je možné dobře „odnaučit“ (= psychoterapeuticky přecvičit), bývá častěji „naučená“
- Panická porucha (výskyt 1,4-2,9%) = jednotlivé silné záchvaty úzkosti – masivní úzkost neomezena na určitou situaci, trvá řádově minuty, výjimečně déle, typicky se objevuje bušení srdce, strach ze smrti, pacienti jsou často mylně léčeni pro infarkt myokardu, typická je vysoká spotřeba zdravotní péče a následky opakovaných diagnostických vyšetření, někdy dokonce následky léčby domnělých kardiovaskulárních poruch. Název pochází od boha Pana, který vždy vyskočil z úkrytu a křikem děsil poutníky.
- Generalizovaná úzkostná porucha (výskyt 4,1-6,6%, 2x více ženy) – trvající všeobecná úzkost, neomezena na vnější okolnosti, typicky se objevuje nervozita, pocení, břišní nevolnost, kolísavý průběh, pacient(-ka) bývá fixován na potřebu přítomnosti jiné (pomáhající) osoby
- Smíšená úzkostně depresivní porucha – mírné příznaky úzkosti a dysforie (dlouhodobě špatná nálada, často se jeví jako podrážděnost), existuje plynulá hranice mezi čistě úzkostnými a depresivními poruchami, s touto poruchou se často setkáme v ordinacích praktických lékařů.
Úzkostné poruchy jsou chronická onemocnění s průběhem ve fázích vyšší a nižší intenzity potíží. Vznikají většinou již okolo puberty, intenzita ve stáří i při neléčeném onemocnění klesá. Při vysoké intenzitě (zejména panické ataky) vlivem hyperventilace (vydýchání, poklesu hladiny CO2) dochází k snížení křečového prahu, brnění okolo úst a aker, někdy až k tetanickým křečím a kolapsovým stavům s poruchou vědomí.
PŘÍČINY
Na projevech úzkostných poruch se spolupodílí celá řada příčin. Důležitá je hlavně vrozená predispozice, potom podmínky vývoje jedince (prostředí v dětství a dospívání). Spouštěčem může být (pro konkrétního jedince nadměrná) zátěžová situace: psychická (vztahy) nebo sociální (podmínk života) zátěž, případně tělesné onemocnění. Některá tělesná onemocnění, zejména hormonální nerovnováha (činnost štítné žlázy), a léky mohou přímo úzkostné poruchy způsobit. Větší riziko propuknutí potíží je u žen, významná je i fáze právě probíhající fáze menstruačního cyklu nebo klimakterium (přechod).
Důležitou roli tu hraje dědičnost. Úzkostné poruchy se prvně vyskytují již v dětství a dospívání, proto také bývají často zaměňovány za charakterové rysy a unikají léčbě. Na podklad úzkostných poruch často druhotně nasedá deprese. s úzkostnými poruchami mohou souviset poruchy osobnosti, užívání psychoaktivních návykových látek (zejména alkoholu) nebo jiné psychické poruchy.
KAM SE OBRÁTIT O POMOC?
Nejjednodušší a obvyklá cesta vede k vašemu lékaři. Většina praktických lékařů (tzv. obvodních, rodinných nebo všeobecných) již dnes problematice deprese rozumí. Mírnější formy často léčí sami. Tam, kde jsou potíže velmi vážné, je vhodné navštívit psychologa nebo přímo místního psychiatra. Dnes se to děje zcela běžně. Pokud byste si z nějakého důvodu přáli své problémy řešit anonymně, je vhodné se obrátit na anonymní telefonní linky důvěry, krizová centra RIAPS anebo můžete využít naši
anonymní on-line poradnu.