Léčba a závěr
KDYŽ STRACH VÍTĚZÍ
STANE SE VÁM, ŽE VÁS V BĚŽNÉ SITUACI PŘEPADNE NEZVLADATELNÁ ÚZKOST? BOJÍTE SE STÍSNĚNÝCH PROSTOR, VÝŠEK NEBO TŘEBA PAVOUKŮ? MÁTE POCIT, ŽE MUSÍTE UTÉCT DOMŮ NEBO DOKONCE UŽ Z DOMU ANI NEVYCHÁZÍTE? HRŮZA JE TAK VELIKÁ, ŽE SE BOJÍTE O SVŮJ ŽIVOT? STRACH PŘICHÁZÍ STÁLE ČASTĚJI A BRÁNÍ VÁM V NORMÁLNÍM ŽIVOTĚ? VÁŠ ROZUM ŘÍKÁ, ŽE SE NIC VÁŽNÉHO NEDĚJE, ALE PRO VÁS TO NEZNAMENÁ ÚLEVU?
LÉČBA
Úzkostné poruchy lze dobře léčit psychoterapií, moderními antidepresivy nebo nejlépe kombinací obou postupů. Je třeba si uvědomit, že se jedná o chronická onemocnění, probíhající řadu let. I léčba, tak aby byla úplná a zajistila dlouhodobě dobrý stav, musí probíhat nejméně rok, mnohdy je potřeba celoživotní léková podpora. Psychoterapie je celkově náročnější postup, ale u úzkostných poruch mnohdy s velice dobrým výsledkem. Psychoterapie (ať skupinová nebo individuální) může být zaměřena na získání nových, praktičtějších způsobů práce se symptomy úzkosti, jejich využití ve prospěch jedince a tak ukončení utrpení. Jinou možností je důraz na vyvolávající činitele z minulosti a současnosti. V bezpečném a důvěrném prostoru psychoterapie může pacient tyto zárodky zpracovat odlišným způsobem nežli dosud. Důležitý je čas a osoba psychoterapeuta. Psychoterapie samotná (tedy bez další podpory léky) je vhodná spíše pro mírnější typy úzkostných poruch.
Jinou možností je dlouhodobá (alespoň 12 měsíců) trvající léčba léky – antidepresivy. Antidepresiva umožňují znovunastavení intenzity nervových přenosů v mozku, masivně tak redukují úzkost, brání v rozvoji dalších poruch (úzkostných i depresivních) a zejména brání návratu původní úzkostné poruchy. Nástup účinku nastává s prodlevou během cca 3-4 týdnů. Poté narůstá léčebný efekt ještě dalších 8 týdnů. V tomto léčebném procesu se nejčastěji jedná o zvýšení nabídky jednoho neuropřenašeče – serotoninu. Taková antidepresiva lze užívat v 1-2 denních dávkách (podle typu a dávky léku), jsou velice dobře snášena, nežádoucí účinky jsou velmi řídké a nebrání v běžných aktivitách, netlumí ani neovlivňují pozornost. Bohužel často bývají úzkosti dlouhodobě léčeny benzodiazepiny (léky ihned tlumící úzkost, léky na uklidnění, nebo také léky na spaní)), které jsou v delším časovém horizontu pro většinu populace zcela nevhodné. Přestože většinou znamenají okamžitou úlevu od úzkosti, vyvíjí se na ně návyk a závislost a člověk, který užívá tyto léky (Neurol, Lexaurin, Xanax, Diazepam, Oxazepam….) se může hůře soustředit a rozhodovat a nikdy by například neměl řídit auto. Čím dříve léčbu zahájíme, tím větší je naděje na plnou úzdravu. a naopak, čím dříve pacient léčbu ukončí, tím pravděpodobnější je návrat potíží.
ZÁVĚR
Symptomy úzkostných poruch znamenají výrazné omezení běžných aktivit života, včetně pracovních. Není třeba se za ně stydět, těmito potížemi trpí 1 populace. Úzkostné poruchy jsou časté, ale velice dobře léčitelné onemocnění. Potíže většiny nemocných lze podstatně snížit nebo je zcela vyléčit. Současná léčba je většinou výborně tolerovaná a dostatečně účinná. Léčba by měla být včasná, razantní a dostatečně dlouhá. Na léčbu nikdy není pozdě!!!
MUDr. Luboš Janů Ph.D.
KAM SE OBRÁTIT O POMOC?
Nejjednodušší a obvyklá cesta vede k vašemu lékaři. Většina praktických lékařů (tzv. obvodních, rodinných nebo všeobecných) již dnes problematice deprese rozumí. Mírnější formy často léčí sami. Tam, kde jsou potíže velmi vážné, je vhodné navštívit psychologa nebo přímo místního psychiatra. Dnes se to děje zcela běžně. Pokud byste si z nějakého důvodu přáli své problémy řešit anonymně, je vhodné se obrátit na anonymní telefonní linky důvěry, krizová centra RIAPS anebo můžete využít naši
anonymní on-line poradnu.