Zpověď depresisty : 7.8 2022 Mám pocit že se ztrácím sám v sobě. Pocity se nedají slovy vyjádřit nejsou na to slova co v té chvíli cítím. Trvá to dny s menší či větší intenzitou. Co cítím? Jak to vyjádřit strach bezdůvodný když se mi něco podaří měl bych mít dobrý pocit namísto toho cítím strach paniku nepříjemné pocity. Jako bych byl někde v pozadí. Když je to hodně silný moc těžko se to zvládá. Mám pocit že potřebuju hodně odpočívat prostě si lehnout a odpočívat než to přejde. Je období kdy to nepřijde celý měsíce klidně i rok nebo jen lehkou formou. Kdy to jakoby registruju ale neničí mě to takovým způsobem že bych raději umřel abych měl klid. S tím že nemám představu o tom jestli když umřu ten klid mít budu prostě nevím. Když to přijde hned ráno v práci vím co se bude dít. Bude to peklo ty pocity to myšlení je to hrozný pořád se utvrzuju že to musím vydržet že zas bude líp vidím lidi okolo a oni netuší co hrozného prožívám. Někdy se stane ale to trvá jen pár minut pět deset že se cítím úplně krásně svobodně jak když se vynoříte z vody a vysvitne na vás sluníčko a můžete se nadechnout, úplně mám pocit že bych plakal že je vše tak hezké a stojí za to žít. Pak se zas ponořím do alespoň normálně a dekuju že je alespoň to. Když přijde těžší stav je takový těžký v té chvíli nevíte jestli se vrátíte alespoň do toho normána, bez paniky strachu divných pocitů. Myslím že dokud si uvědomujete že jsou ty pocity divný, pořád máte šanci se vracet do normána. Ne zářit štěstím ale jen neprožívat tu bezduchost obavy strach. Ty dny kdy je to nejhorší se opakuji bůh v jakých intervalech a co je spouští na to jsem nepřišel. Dřív jsem myslel že stresový situace ale vím že můj život je poklidný nic tomu nenasvědčuje. 9.10 2022 Myslím že jsem tu věc překonal ale ještě nevím vrací se to kdy chce bez varování bez příčiny teď jsem to měl asi týden ale vzal jsem si 3 prášky místo dvou a stal se zázrak polevilo to je to těžký odhadnout sám už se v tom moc nevyznám a ztrácím. Jediný co mě v té době napětí drží je že bude líp i když to nevím nevím vůbec nic jen doufám když to pomine je to vážně jak když vyjde sluníčko a zahřeje duši kterou jsem po celou dobu neměl jakoby se ztrácela jako bych se na sebe díval od jinud je to těžký vysvětlit teď je když je ta světlá chvilka taky to nechápu. 14.1.2023 Je klid vypadá to že ataka přešla, samozřejmě cítím drobné záchvěvy během dne ale jinak se cítím normálně v malých uvozovkách, ti co zažívají ví čem mluvím. Jsem i přes všechna úskalí optimista a jsem vděčný za dny týdny měsíce klidu. Zjistil jsem že velmi důležitý je odpočinek spánek, v práci to samozřejmě nejde když cítíte že se něco děje moc pomůže když přijdete domů a na chvilku si lehnete a odpočinete si, malý spánek mikrospánek půl hodinky se resetuje mozeček a je lépe alespoň někdy to funguje. Přeji všem kteří toto zažívají hodně sil je to těžké já vím.