Anonymous
Dobry den, domnívám se ze trpím panickou poruchou zřejmě už asi 2 roky. Projevuje se to dezrealizaci a deperzonalizaci pocitem neskutecna a take pocity ze udelam něco ceho bych pozdeji litovala ( útoky nebo napadeni blízkých osob). Z prva sem se bala i sama sebe, myslela sem si ze sem spatny člověk když mám takové myšlenky a měla sem strach ze udelam něco špatného nebo sem měla strach na veřejnosti ze se pozvracim a nebo reknu něco trapného. Když panicka ataka přijde mám strach ze se zblazdnim ze to co se deje kolem me není skutečne a já tez nejsem skutečná. Brala sem v minulosti drogy sice rekreačne ale myslim ze sem tím svou poruchu mohla rozvinout. Take mám genové dispozice v rodině.
Beru cipralex ale i tak me občas tyto pocity přepadávaji.
Mám strach ze to nikdy nezmizí a nebo ze to bude horsi.
Pokud mate někdo podobně zážitky budu rada když se o ne se mnou podelite. Mám pak lepší pocit ze v tom nejsem sama ( každopádně nikomu to nepreju ).
Reagovat
1 Subscribers
Odeslat odpověď
0 Reakce
Dobrý večer,narazila jsem na vás příspěvek a děkuji za něj,,jako bych to psala já, mám naprosto stejné problémy, vtíravé myšlenky,obavy,,je to strašně vyčerpávající a nepříjemné,, též beru už asi rok cipralex,, lepší to je,ale přesně jak popisujete,, pořád tam je to,,co kdyby,,stavy lepší a horší,, mě se to stalo po dlouhodobém stresu, těžká nemoc syna, vyčerpání atd,,bojuji jak se dá,, nejvíc pomáhá mít rád sama sebe a najít opět svou ztracenou sebedůvěru,nadhled a humor,, což je hodně těžké,,ataky panické a pocity neskutečna jsou příšerné stavy,, bojím se stejně jak vy,,ty absurdní pocity jsou občas tak reálně děsivé,, též jsem ráda, že v tom nejsem sama, děkuji a ať je líp 😉