Ahoj. Léčím se s depresí, za poslední rok se mi povedlo dát celkem dohromady. Našel jsem svůj životní směr, svůj smysl života. Ten ale dostal v poslední době strašlivé rány... Jsem měsíc po rozchodu a jsem na světě sám, nemám nikoho, kdo by mě chápal, nemám nikoho, komu bych se mohl svěřit a vyplakat na rameni. Nemám rodinu, přátele, kamarády. Samota mě velmi tíži, momentálně mám velký problém najít světlý bod v životě. Bojím se, mám strach. Snažím se žít den za dnem, neplánovat, ale dost dobře to nejde. Jsem introvertní, citlivý a řekl bych, že mám velkou představivost... A s tím je každý den těžký... Dnes je sobota, sedím doma a přemýšlím, čím si den ukrátit, co dělat, abych nebyl na dně, aby to bylo k žití. Tak rád bych si s někým povídal, tak rád bych v životě potkal drahou polovičku, se kterou bychom šli společnou cestou. Ale jak na to? A tak tu píšu a doufám, že se ozve někdo, s kým bych si mohl alespoň psát...