Rozhovor s Doc. MUDr. Miroslavem Plzákem, CSc.
Léčba deprese je velmi nadějná

Deprese patří k nejrozšířenějším duševním poruchám. Trpí jí téměř desetina populace a je nejčastější příčinou invalidity. Alespoň krátké období smutku či pocitu selhání poznal snad každý z nás. Kde je však hranice chorobného stavu?

Deprese je výraz pro chorobný smutek. Dělící čáru mezi depresí a smutkem ovšem neurčuje ani tak intenzita smutku, jako spíše dlouhodobá ztráta schopnosti se radovat. Při depresi nejsme schopni být v pohodě. Dostaneme se do chapadel myšlenek, že nic nemá cenu, ztrácí se nám smysl života a někdy dokonce pokládáme i ukončení života za vysvobození.

Způsobuje ji zhroucení systémů na nervových synapsích. Co způsobuje toto zhroucení nevíme.

Deprese je sama o sobě příznakem. Už v pojmu deprese je obsažena nechuť nebo dokonce neschopnost jakékoliv činnosti. Vše, co normálního člověka rozveseluje, depresivně nemocného ničí. Deprese bývá doprovázená poruchou spánku, nechutenstvím a sníženou hybností střev, vyvolávající zácpu. Deprese totiž zpomaluje metabolismus, kdežto smutná nálada ho spíše mobilizuje.

Člověk je na osobní tragedie vybaven a dokáže se jim přizpůsobit. Při intenzivním smutku po velké osobní tragedii někdy dokonce hledá útěchu v práci. Nejsme-li schopni se s tragedií vyrovnat, je to už příznak choroby. Nesmíme ovšem hledat příčinu deprese jen v psychogenní oblasti. Vezměte třeba alkohol. V malé dávce působí euforii, při návykovém užívání se mění v klasickou psychogenní drogu. Způsobuje pak zvláštní druh zoufalství alkoholiků, které je ve skutečnosti depresí. Psychiatři znají i zvýšený počet depresí po sezonních virozách. Bývá doprovodným jevem i u některých vážných nemocí ohrožujících život člověka, jako jsou například nádorová onemocnění. Ke vzniku choroby může přispět i dlouhodobý, neúměrný stres.

Praktický lékař si povšimne zažívacích obtíží nebo bušení srdce a snaží se léčit tyto příznaky. Na depresi často nepomyslí, protože ta se neprojevuje vždy intenzitou chorobně smutné nálady, ale někdy se objevují jen nenápadné chmury.

Spočívají téměř výhradně v tom, že nemocný zbytečně dlouho trpí hrůznou nemocí, kterou lze léčit.

Depresi nejde vlastními silami překonat, to patří k jejím charakteristikám. Pokouší-li se rodina nebo kamarádi nemocného rozveselit, mohou někdy paradoxně jeho stav zhoršit, protože v něm vzbudí přesvědčení, že všichni se dokážou smát – kromě něho. Deprese je symptomem biochemické poruchy mozku a proto musíme především regulovat tuto biochemii vhodně volenými antidepresivy.

Je k ničemu – jedná-li se ovšem o depresi a nikoliv o smutek. Psychoterapie pomáhá pokud jsme sociálně ohroženi ztrátou rodiny nebo pracovního místa nebo při léčení osobnosti vrozeně oslabené. Skutečnou depresi však lze léčit pouze farmakoterapeuticky.

Možnosti vyléčení všech forem depresí jsou dnes mimořádně nadějné. Psychiatr má na rozdíl od minulosti nevídané možnosti volby účinného antidepresiva. Důležité je především nemoc včas rozeznat. Je proto důležité nenechat bez povšimnutí dlouhodobý smutek, bezradnost a zoufalství, které nelze rozptýlit a člověk toho ani není schopen. Mozek pak přestává být schopen dodávat do vědomí jakékoliv kladné emoce.